„Vrať se do Windows,“ řekl mi ten, kdo mi představil Linux, když viděl, že mě některé věci dusí a chtěl to udělat jako v systému Microsoft. Také mi řekl, že „Linux není Windows“, a to platí v dobrém i ve zlém. Nevýhodou je, že jsou věci, které jsou velmi jednoduché na jiných systémech a ne tak jednoduché na těch založených na Linuxu, jako např vytvářet soubory .desktop, známé také jako zkratky.
Musíte ale rozlišovat mezi typy zkratek, protože ne všechny jsou stejné. Právě teď mě napadají minimálně dva typy zkratek: některé jsou symbolické odkazy nebo symbolické odkazy, což jsou velmi malé soubory, které můžeme spustit pro přístup k originálu, na který je odkazováno; ostatní jsou soubory .desktop, které jsou typem přímý odkaz který obsahuje informace, jako je název aplikace a její verze, a jsou to soubory, které jsou zodpovědné za spouštění mnoha aplikací pod Linuxem.
Vytváření souborů .desktop pomocí aplikace uživatelského rozhraní
Stejně jako vysvětlujeme Tady v LXA před lety nebylo vytváření souborů .desktop na Linuxu tak složité. Poskytnutý text navíc slouží jako a šablonu, kterou musíte pro každou aplikaci pouze upravit. Věci lze ale dále zjednodušit.
Na Flathubu je k dispozici aplikace s názvem Desktop File Creator. V zásadě je rozhraní ve kterém jí sdělíme jméno, cestu ke spustitelnému souboru, jestli bude spuštěn v terminálu nebo ne... a ona se postará o zbytek za nás. Ale pokud chceme něco ještě jednoduššího, můžeme si sami vytvořit skript/mini-aplikaci, která to všechno udělá z terminálu (viz obrázek v záhlaví). Kód v Pythonu by byl následující:
#!/usr/bin/env python3 from io import open import os file_name = input("Pojmenujte soubor .desktop: ") version = input("Verze aplikace: ") app_name = input("Nazev aplikace: ") app_comment = input("Komentář aplikace: ") executable = input("Cesta ke spustitelnému souboru: ") icon = input("Cesta k ikoně aplikace: ") terminal = input("Bude to běžet v terminálu? (Pravda pro ano, False pro ne ): ") tipo_app = input("Typ aplikace (pokud máte pochybnosti, vložte Aplikace): ") category = input("Kategorie, do kterých tato aplikace spadá: ") folder = input( "Složka, kde je spustitelný soubor: ") def createDesktop(): note = open(název_souboru + ".desktop", "w") entry_text = ('[Desktop Entry]') version_text = ('\nVersion=' + verze ) app_name_text = ('\nName=' + app_name) comment_text = ('\nComment=' + app_comment) executable_text = ('\nExec=' + spustitelný soubor) icon_text = ('\nIcon=' + ikona) terminal_text = ('\ nTerminal=' + terminál) text_tipoapp = (' \nType=' + type_app) text_categorias = ('\nCategories=' + kategorie) text_startupNotifyApp = ('\nStartupNotify=false') text_path = ('\nCesta=' + složka) text = (vstupní_text + text_verze + text_název_aplikace + text_komentáře + executable_text + icon_text + terminal_text + app_type_text + category_text + startupNotifyApp_text + path_text) note.write(text) note.close() appName = app_name + ".desktop" os.system('chmod + x ' + appName + '\nmv ' + appName + ' ~/.local/share/applications') print("Soubor .desktop byl úspěšně vytvořen. Je v ~/.local/share/applications/ a měl by se také objevit v šuplíku aplikace." createDesktop()
vysvětlující kód
Z výše uvedeného:
- První řádek je to, co je známé jako „Shebang“ a označuje, čím se má skript otevřít (u některých distribucí Linuxu se to může lišit). Nemělo by to být nutné, pokud přejdeme na cestu, kam uložíme soubor .py, a spustíme jej pomocí "python název_souboru.py“, ale ano, pokud se chceme zabývat trochu více, jak vysvětlíme později.
- Druhý a třetí řádek importují to, co je nutné k vytvoření souboru, protože je nutné umět zapisovat na pevný disk.
- Poté se vytvoří proměnné, které budou později použity k zápisu obsahu do souboru .desktop.
- Ve funkci createDesktop() nejprve otevře soubor, poté přidá parametry informací o zkratce, poté vytvoří soubor .desktop, udělí mu oprávnění ke spuštění a přesune jej do složky ~/.local/share/. A to by bylo vše.
Řekl bych, že to nemůže být jednodušší, ale bylo by jednodušší, kdyby existoval způsob, jak je vytvořit pomocí kontextové nabídky Nautilus, Dolphin nebo správce souborů, který používáme. Problém je v tom, že na Linuxu to takhle nefunguje. V souborech .desktop můžete také přidat další informace, jako jsou překlady a další způsoby otevírání aplikací (například anonymní režim v prohlížeči), takže vytváření těchto typů zkratek není tak jednoduché, stojí za tu nadbytečnost.
A už jsem zapomněl, pokud chceme mít možnost spustit předchozí skript z libovolného okna terminálu, musíme přesuňte soubor .py, který jsme vytvořili, do složky /bin. Nenechte si zvyknout nikoho, kdo neví, co dělá, protože spustitelné soubory jdou do té složky a musíte si dávat pozor, na co sáhnete. V každém případě vždy existují možnosti. Jen musíte vědět, kde hledat. Kromě toho je vytváření a sdílení také běžnou věcí v Linuxu.